Přednášející

Sarah Banhardt

Odvolání a petice proti „tradici […] celého křesťanství“ ? – dlouhodobý zápas žen za zrovnoprávnění v Evangelické zemské církvi v Bádensku.

Na rozdíl od Církve československé husitské, která slaví 70. výročí svěcení žen ve vlastních řadách, Evangelická zemská církev v Bádensku má za sebou pouhých 46 letech rovnocenné služby mužů a žen. Ačkoli vůbec první německá teoložka z protestantské církve, Elsbeth Oberbecková (1871-1944), promovala v roce 1916, a to právě v Badenu, rovnoprávné svěcení žen představovalo dlouhodobý zápas. Teoložky musely bojovat řadu let. V roce 1930 se skupina sedmi žen pod vedením Doris Faulhaberové (1907-1991) obrátila na synod a požádala o legitimní uspořádání, pokud jde o zaměstnání teoložek v Evangelické zemské církvi v Bádensku. Ve své petici předložily šest návrhů, popisujících ženskou službu sui generis, tj. ženský vikariát. Ačkoli synod jejich žádost schválil, služba žen byla zahájena teprve v roce 1944 – tedy poté, co už mnoho teoložek během 2. světové války sloužilo namísto mužů. V roce 1945 byly všechny ženy z farností, ve kterých působily během války, odvolány. Po mnoha malých krocích – a to včetně formální, ale přesto dosud nerovnocenné ordinace žen, schválené v roce 1958, a zavedení titulu „Pfarrerin“ v roce 1962 – bylo konečně v roce 1971 dosaženo plného zrovnoprávnění. Příspěvek se zaměřuje na petici z roku 1930 a výše uvedenou službu sui generis a srovnává ji se současnou situací vysvěcených žen v Evangelické zemské církvi v Bádensku.


Angela Berlis

Svěcení žen ve starokatolických církvích


Tomáš Butta

Prof. Jiřina Kubíková a její práce na poli praktické teologie

Příspěvek stručně přiblíží život, duchovenskou službu, pedagogickou a publikační činnost dr. Jiřiny Kubíkové – jedné z prvních profesorek teologie v naší církvi i českém prostředí.


Iveta Hušková

Zhodnocení vlivu změněných společenských podmínek a financování činnosti církve na kněžskou službu žen po roce 1989

Svátostné kněžství je vymezeno řády církve a sněmovním dokumentem Služby v církvi. Pojetí služby je v dobrém slova smyslu tradiční, věcné a stručné, tak jak je v podobných dokumentech obvyklé a účelné. Co se mění, je společenská situace. To rozhodujícím způsobem ovlivňuje podmínky činnosti duchovních i praktickou podobu jejich služby. Přesto její tradiční náplň má zůstat zachována. Dnes naše církev řeší při plnění svého poslání jiné výzvy a čelí odlišným rizikům než v roce 1947, kdy bylo s ohledem na tehdejší situaci rozhodnuto o svěcení žen. Nemalou roli ve změnách podmínek hrála a dosud hraje různá míra vměšování státu do činnosti církve. Vliv má i způsob hospodaření církve včetně zabezpečení platů duchovních Podle zákona 218/1949 Sb. stát hradil věcné náklady činnosti církví a poskytoval osobní požitky duchovním. Stát zbavil církve majetku a do značné míry i samostatnosti. Následně pak převzal odpovědnost za úhradu nákladů a platů duchovních. Zcela specifická situace nastává po roce 1989. Stát se vzdal vměšování do působení církví, nadále však hradil osobní požitky duchovních i věcné náklady spojené s činností církví. Církvi byla dopřána nebývalá svoboda i relativně štědré financování jejích potřeb, které trvalo do roku 2012. Zásadní změna ekonomických podmínek pak nastala po přijetí Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi č. 428/2012 Sb. Ve svém příspěvku budu reflektovat, jaký vliv tato skutečnost přinese pro službu duchovních, konkrétně pro službu žen, dnes a v dohledné budoucnosti.


Silvia Kamanová

Cesta žien k sväteniu/ordinácii v Južnej Afrike: veľká inšpirácia a iná skúsenosť z druhého konca sveta

Pri reflexii súčasného postavenia žien – duchovných v CČSH je nielen zaujímavé, ale nanajvýš potrebné načúvať skúsenostiam sestier v službe aj za hranicami našej cirkvi, krajiny a napokon aj kultúry. Dokázať prekračovať prah malého cirkevného prostredia, vlastnej tradície a skúsenosti, je niečím, čo v súčasnosti patrí k obrovským výzvam CČSH. Tak významný míľnik, aký predstavuje výročie 70 rokov kňazského svätenia žien v tejto cirkvi, je veľkou príležitosťou k takémuto odvážnemu kroku. Zámerom príspevku je preto priblížiť jeden odlišný kontext a skúsenosť žien v duchovenskej službe. Predmetom záujmu bude juhoafrická cirkevná a teologická scéna z perspektívy žien. Jej špecifičnosť spočíva nielen v dedičstve koloniálneho apartheidového systému, ale aj v dlhom, odhodlanom a bolestnom zápase žien za ich zrovnoprávnené postavenie v cirkvi a za pripustenie žien k ordinácii/sväteniu. V tomto roku si Anglikánska cirkev južnej Afriky (Anglican Church of Southern Africa) pripomína 25 rokov svätenia žien. Je pozoruhodné pozrieť sa, akým spôsobom je totožné jubileum reflektované tamojšími ženami – sestrami v službe. Z tohto pohľadu bude pre mňa rozhodujúce v príspevku hľadať odpoveď na túto otázka: Čím môže byť skúsenosť juhoafrických žien – duchovných obohacujúcou pre našu vlastnú službu v cirkvi? Tvrdím, že poznávanie odlišných skúseností a histórií ciest k sväteniu/ordinácii žien, môže byť pre našu reflexiu prínosným hneď v niekoľkých rovinách: dokázať viac doceňovať dnešné bezproblémové (teologické i praktické) postavenie žien v službe CČSH; hľadať a rozvíjať špecifické ženské prístupy ako v duchovenskej službe tak aj v teológii; inšpirovať a motivovať k rozvoju neexistujúcu kňazsko-ženskú spiritualitu; zdieľať svoju skúsenosť ženy – duchovnej s ostatnými sestrami (ako aj bratmi) v službe, atď.


Zdeněk Kučera

Přijměte Ducha svatého

1) Kněžské svěcení žen je otázkou eklesiologickou.

2) Ježíš Kristus povolal kruh učedníků, který po svém vzkříšení Duchem svatým obdařil,
rozmnožil a zůstává s ním v  místních obci i celku- Základy víry 4,5. Kristovu přítomnost v církvi vyjadřuje symbol hlavy a těla Ef 1,23.Ko 1,18, kterému je propůjčen podíl na Jeho lásce, moci a slávě. Kristus je velekněz Žd 7,26 a na pravici Boží služebník pravé svatyně 8,1.

3) Podíl na Kristově přirozenosti je vyvolením k obětnímu obecenství v jediné pravé oběti Ježíše Krista a tím i k účast na věčném životě a poslání zvěstovat o tom všem lidem. To vyjadřuje symbol „kněžství Boží církve“ ZV 344.

4) Zvláštní postavení měli apoštolé, Petr srv.Jan 21,15 nn., Lk 22,31 a Pavel Sk 26,16nn. Své působení Pavel charakterizuje s ohledem na lidskou přirozenost muže a ženy slovy 1Te2,7 „byli jsme mezi vámi laskaví, jako když matka chová své děti “ a dokresluje 1Te 2,11 „ víte přece, že jsme každého z vás jako otec své děti napomínali, povzbuzovali a zapřísahali.“ Pavlova služba, nesená něžnou láskou mateřskou i formativní otcovskou, orientuje se na Boží stvoření Gn 1,27; 2,24 a jeho Ježíšův výklad Mt 19,4 . Mk 10,6: naplněné lidství je ve dvou, v početí života i v jeho průběhu.V Ježíšově okruhu ženy hrají roli,jež je vyvazuje z antických patriarchálních vazeb,srv. Jan 20,1.16.Pavlovo pojetí služby chápeme jako poukaz na lásku v Duchu Kristově -Pavel Ř 8,9; také Petr 1 P 1,11), mající ontologickou povahu.

5) Církev služby svého kněžství přenáší na způsobilé osoby svěcením kněžstva, jež dovršuje Duch svatý pověřením k službě ZV 342. Antický i feudální řád rozdíl ve společenském uplatnění ženy definovaly jinak, než v době moderny, když vznikla CČS. Proto nebyly dogmatické střety při vysvěcení první ženy v CČSH.

6) Dnes  reflektujeme náhled postmoderny na kariérní uplatnění ženy, partnerství a manželství i sexuální život. Metodou je setkání principů biblického zjevení s mentálními, společenskými i spirituálními prvky postmoderny.

kucera4Prof. ThDr. Zdeněk Kučera Dr. phil.h.c. Se narodil 30. 03. 1930 v Bratislavě, vystudoval filozofii a teologii v Praze a v Basel. Je knězem Církve československé husitské od roku 1954, dále je profesorem Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy (od roku 1981) a byl i jejím děkanem v letech1990-92 a 1994-2000. Přednášel na více jak 25 univerzitách, obdržel řadu vyznamenání, čestný doktorát z filozofie ad. Mezi jeho nejznámější publikace patří O teologickou totožnost CČSH, Hoře a milost, Trojiční teologie, Pravda a iluze moderní teologie, Zarůst do kmene. Napsal přes 300 článků. Jeho biografie např. v publikacích Slovník českých filozofů, Český biografický slovník.


Jan B. Lášek

Svěcení žen v CČSH z historické perspektivy


Eva Mašková

Žena pohnutá – analýza motivace žen k duchovní službě

Křesťanství v nové epoše postmoderní konstelace třetího tisíciletí stojí před řadou problematických oblastí. Jednou z nich je i antropologická dimenze skutečnosti, a to především s ohledem na rozdílnost a zároveň rovnoprávnost pohlaví. S ohledem na ženu a muže. Přirozenou součástí Ježíšova společenství byla vždy žena a současná postmoderní situace, kdy je v hierarchických strukturách církví žena spíše vzácným elementem, na život církve samozřejmě působí. Avšak právě společenství, které uplatňuje ducha bratrství a sesterství, a vyvazuje se z patriarchálních mocenských vazeb, následuje Kristův příklad. Konferenční příspěvek se zaměřuje na analýzu ženské motivace k aktivnímu působení v církevním společenství. Autorka v konferenčním příspěvku nejprve osvětlí základní pojem motivace z psychologického hlediska a jeho důsledky pro danou problematiku. Dále se zaměří na specifika motivace představující hybnou sílu v souvislosti s působení žen jako duchovních. V závěru svého příspěvku, na základě metaanalýzy již proběhlých studií, nastíní pohnutky, které vedou ženy k rozhodnutí učinit diakonii středem svého života.

maskova.jpgEva Mašková je absolventkou jednooborové psychologie na FF UK s rigorózní zkouškou z Klinické psychologie a doktorského programu Husitská teologie na HTF UK na katedře Systematické teologie. Ve své disertační práci se zaměřila na studium fenoménu náboženské konverze z pohledu psychologie náboženství. Působí jako odborná asistentka na Katedře pastorační a sociální práce ETF UK a přednáší vybranou psychologickou problematiku na VOŠ se zdravotnickým zaměřením. Ve své odborné práci se věnuje interdisciplinárnímu protnutí teologie a psychologie a jeho praktickým přesahům.


Zuzana Svobodová

Současná diskuze o ženském svěcení v Římskokatolické církvi: K otázkám dnešní role žen v církvích

Když na jaře 2016 ohlásil papež František založení nové komise, jejímž úkolem je zabývat se jáhenským svěcením žen v Římskokatolické církvi (Study Commission on the Women’s Diaconate), bylo to asi pro mnohé překvapením. Od té doby již členové ustavené komise odvedli kus práce, o níž by ráda referovala autorka příspěvku v rámci konference „Žena vysvěcená“. Kromě souhrnu z práce jmenované komise se příspěvek zaměří na roli ženy-křesťanky očima např. Edith Steinové či Raissy Maritainové. V rámci příspěvku budou kladeny otázky po zvláštní roli ženy v církvích dnes a ukázány některé možné odpovědi, vyplývající například ze studia díla E. Stein „Žena“ a díla Jacquesa a Raissy Maritainových. Tématicky se příspěvek překrývá s vypsanými okruhy 2 (Reflexe současného postavení služby žen-duchovních vzhledem k jiným církvím / v rámci ekumeny) a 3 (Význam služby žen-duchovních v dnešní společnosti).

svobodova-fotoAbsolventka Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy a Teologické fakulty Jihočeské univerzity, získala doktorát v oboru filosofie na Pedagogické fakultě (upravená doktorská práce vyšla pod názvem „Nelhostejnost: Črty k (ne)náboženské výchově“), dnes odborná asistentka 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu etiky a humanitních studií; odborná asistentka Husitské teologické fakulty, Katedry učitelství a Teologické fakulty Jihočeské univerzity, Katedry pedagogiky, vyučující na VOŠ Jabok, katedře teologie a filosofie. Zabývá se filosofií výchovy, etikou, francouzskou a německou filosofií 20. století, zkoumá vztahy náboženské a kulturní vzdělanosti.


Jana Šilerová

Žena biskupka?!

Příspěvek se pokusí zhodotit službu žen-duchovních v dnešní společnosti, zejména s přihlédnutím k 14leté osobní zkušenosti biskupské služby v CČSH. Dále se budeme zabývat základními praktickými otázkami služby žen-duchovních.


Štefan Šrobár

Ježiš prekračuje spoločenské konvencie svojej doby a so ženami jedná na rovnakej úrovni ako s mužmi (Mária a Marta, Samaritánka, Mária Magdaléna). Aktívna úloha žien v Ježišovom okruhu učeníkov, poslucháčov a priateľov, rovnako ako v prvotnej cirkvi v misijnej práci a službe obci, je niečo, čo presahovalo zvyklosti doby. Ženy Ježiša sprevádzajú a sú v okruhu jeho blízkych (Lk 8,2 n). Sú svedkyňami jeho ukrižovania a pohrebu. Ženy sa stávajú prvými svedkyňami a hlásateľkami zmŕtvychvstania. V Jánovom evanjeliu je Marte do úst vložené rovnaké vyznanie ako u synoptikov Petrovi (Jn 11,27). Mária, sestra Marty si zvolila to najdôležitejšie – spoločenstvo s Pánom. Usadlí a putujúci Ježišovi učeníci a učeníčky chápali seba samých ako tých, ktorí majú účasť na začínajúcej Božej vláde. Patriarchálny model rodiny bol spochybnený a nahradený novou Božou rodinou. Podľa Nového zákona má byť cirkev spoločenstvom v slobode, rovnosti a súrodenectve. To znamená vo veľkom i malom merítku spoločenstvom slobodných, v zásade rovných bratov a sestier. Ako hovorí Pavol, v Kristovi „nie je už rozdiel medzi židom a pohanom, otrokom a slobodným, mužom a ženou“ (Gal 3,28). Keď Boh zveril žene materstvo prečo by nemala žena rozmnožovať tiež duchovné statky ako duchovná. Žena ako nositeľka života má byť aj nositeľkou nádeje v cirkvi. Ženy sami, bez spojitosti s mužmi a bez závislosti na nich vyžarujú svojimi životmi „ženský“ Boží a Kristov príklon k ľuďom. Cirkev československá husitská sa rozhodla rešpektovať apoštolské konštatovanie o rovnosti ľudu v Ježišovi Kristovi udelením kňazského svätenia ženám. Zapôsobil tu vplyv nového hlbšieho teologického pochopenia duchovenskej služby a zdôraznenie biblických predpokladov k nej. Sú to duchovné a mravné kvality bez ohľadu na pohlavie, spôsobilosť a povolanie k službe v následovaní Ježíša Krista.

srobar.jpgPo absolvovaní Agronomickej fakulty (odbor fytotechnický) Vysokej školy poľnohospodárskej v Nitre som vykonal internú vedeckú ašpirantúru na Ústave experimentálnej fytopatológie a entomológie Slovenskej akadémie vied v Ivánke pri Dunaji. Po obhájení kandidátskej dizertačnej práce som získal titul kandidát vied. Po získaní vedeckej hodnosti kandidáta vied som pracoval ako vedecký pracovník v obore ochrany rastlín v uvedenom ústave. Absolvoval som tiež štúdium teológie na katolíckej teologickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde som získal titul magister. V súčasnosti sa venujem prednáškovej a publikačnej činnosti v oblasti environmentalistiky, filozofie, etiky a teológie. Prednášam na vysokých školách, vedeckých sympóziách a konferenciách, ako aj pre miestne skupiny Českej křesťanskej akadémie a pre VKH Brno, Olomouc a Praha. Publikujem vo vedeckých a odborných časopisoch, ako aj knižné publikácie. Som členom Slovenského filozofického združenia. Žijem v Bratislave.


Hana Tonzarová

Ekumenické angažmá žen z Církve československé husitské na národní a mezinárodní úrovni po r. 1989.

Církev československá husitská deklaruje od svého vzniku svou ekumenickou otevřenost a současně v ní od počátku působí ženy, od r. 1947 i ženy vysvěcené, přičemž počet vysvěcených žen v CČSH přesáhl v současnosti těsně hranici 50% vysvěcených duchovních CČSH. V příspěvku se budeme zabývat ekumenickou působností žen, a to jak vysvěcených, tak nevysvěcených na úrovni národní, evropské a světové. Ukážeme tak současně i témata projednávaná v ekumenických grémiích a hnutích, na nichž ženy z CČSH participovaly a participují, případně, jak se zapříčinily o jejich vznik, či proměnu. Příspěvek tak nepřímo poukáže na relevantnost rozhodnutí Církve československé (husitské) v r. 1947 vysvětit ženu – tak jako muže – na kněze a současně poukáže na pojetí kněžství, které v CČSH od počátku zdůrazňuje součinnost kněží a laiků, což v přenesené rovině platí i pro ženy vysvěcené i nevysvěcené, jejichž angažmá v církvi i v ekumeně je v současnosti nezpochybnitelné. Příspěvek se omezí na období po r. 1989, který politickou změnou otevřel možnosti svobodného působení církví a jejich členů zvláště v zahraniční ekumeně.

tonzarovaHana Tonzarová absolvovala HTF UK – jednooborová husitská teologie a HT – religionistika a filozofie, od r. 2009 Th.D. (František Kovář ve vztahu k ekumeně.) Od r. 1996 pedagog na HTF UK (katedra Biblistiky a judaistiky) a od 2003 i na Husově institutu teologických studií. V r. 1996 vysvěcena na kněze CČSH, od r. 2001 přednostka Odboru ÚÚR pro ekumenu a vnější vztahy CČSH. Od r. 2005 předsedkyně Ekumenicko-zahraničního sněmovního výboru (VIII. sněmem CČSH schválený dokument Církev československá husitská ve vztahu k ekumeně). 1997 – 2009 členka Prezidia, Ústředního výboru, předsednictva Komise Církev a společnost Konference evropských církví. V letech 2012 – 2015 předsedkyně Komise CČSH pro 600. výročí M. J. Husa. Od r. 2014 (do r. 2021) členka Komise Světové rady církví pro ekumenickou formaci a vzdělávání, v rámci níž se podílí na přípravě celosvětového networku teologických fakult a škol v oblasti výuky ekumenismu.


Petr J. Vinš

Svěcení žen spojuje i rozděluje – případ Anglikánského společenství a Utrechtské unie starokatolických církví

Připuštění žen do duchovní služby má v církvích, které zachovávají tradiční třístupňový svěcený úřad a historický episkopát, zvláštní a specifickou dynamiku. Z kruhů v těchto církvích, které oponují připuštění žen ke všem nebo k některým (kněžství, episkopát) duchovenským úřadům, často zaznívají kromě biblických a tradičních i sakramentologické výhrady, které v extrémním případě interpretují takováto svěcení žen jako neplatná pro vadu materie. Přesto se některé církve či provincie v anglikánském i ve starokatolickém církevním společenství ke svěcení žen po dlouhé diskuzi odhodlaly a praktikují ho, v případě anglikánů včetně svěcení biskupského. Toto rozhodnutí, které přijaly jednotlivé dílčí církve či provincie, ovšem zásadně zvýšilo míru napětí mezi těmi částmi příslušného celosvětového církevního společenství, které svěcení žen zavedly a těmi, které ho částečně nebo úplně odmítají. Příspěvek zkoumá na příkladu těchto dvou církevních společenství proces vzájemného vnitrocírkevního odcizení, které z této situace povstalo a které se projevilo štěpením, narušením společenství nebo vytvářením paralelních jurisdikcí. Zároveň ale příspěvek ukáže, že v případě církví a provincií, které se ke svěcení žen rozhodly, pomohla tato otázka otevřít nové ekumenické cesty, např. v dialogu s luterskými církvemi.

vins-fotoVystudoval teologii a religionistiku na HTF UK a postgraduálně biblistiku na Universität Bern a Tel Aviv University. Přednáší na FF UK a na HTF UK. Je zároveň správcem biskupských archivů Starokatolické církve v ČR. Od roku 2016 působí ve funkci generálního sekretáře Ekumenické rady církví v ČR. Ve své historické badatelské práci se věnuje dějinám reformních proudů v katolické tradici a dějinám starokatolictví. Jeho dosavadní nejvýznamnější historickou prací je studie Starokatolická obec v Praze a její vztah k vznikající Církvi československé.


Jiří Vogel

Žena v kněžské službě – vliv moderní teologie na svěcení žen

Příspěvek se bude zabývat vývojem diskuze nad otázkou svěcení žen v katolické církvi, vlivem antropologie a trinitologie Karla Rahnera na tuto diskuzi a paralelním teologickým procesem, který proběhl v Církvi československé.

vogel-fotoJiří Vogel je studijním proděkanem a vedoucím katedry systematické teologie, teologické etiky a teologické filozofie UK HTF. Ohnisko jeho badatelského zájmu leží v oblasti eklesiologie, dějin moderní teologie a dialogu teologie s filozofií a přírodními vědami. Na uvedená témata publikoval více než padesát odborných studií, monografií a překladů.

Reklamy